Zhodnocení jarní sezóny 2015

Zhodnocení jarní sezóny 2015

Ahoj lidi,


uplynul téměř měsíc od ukončení soutěžní sezóny a na mém blogu se neobjevilo nic nového. Nebylo to ale díky tomu, že jsem po soutěžení byl zdravotně indisponován a potřeboval si odpočinout, či v horším případě hospitalizován jako někteří další sportovci. Naopak, po poslední sobotní soutěži jsem hned v pondělí šel do fitka s obrovskou chutí trénovat, což si myslím, je známka toho, že v mém těle i po 16 týdenní dietě a 4 odvodněních vše funguje naprosto v pořádku. Důvodem, proč jste zde nic nového nenašli bylo raději obrovské pracovní a osobní nasazení, abych dohnal všechny resty, které jsem v dietě odkládal raději z důvodu osobního pohodlí. Doufám, že nyní již bude víc času věnovat se blogu a dalšímu vzdělávání v oblasti tréninku a výživy.

Jak tedy probíhala závěrečná část celé přípravy ?

Německo

Jak jste se již mohli dočíst z reportu z mé první soutěže v Německu, byla to soutěž plná překvapení, ale také tvrdé konkurence, která mi opět dala na vědomí kam až se dá ,snad naturálně, posunout forma. Závodníci byly perfektně připravení a já měl konkrétně ve své kategorii 13 obstojně připravených borců. Na soutěž jsem odjížděl, ostatně jako na každou soutěž se zvláštním pocitem nejistoty, jelikož jsem vždy zkoušel ve finálním týdnu něco nového a tak do poslední chvíle jsem si nebyl jistý jak vše dopadne. Sice jsem v noci na sobotu naspal asi 3 hodiny, ale na formě se to nijak nepodepsalo a skončilo to krásným třetím místem.

Slovensko

Na soutěž ve Zvolenu jsem se přihlásil až následně po tom, co jsem zjistil, že mistrovství Slovenska bude výhradně pro slovenské závodníky a tak nezbylo nic jiného než skočit hned o týden později do další superkompenzace. Tentokrát jsem nic neměnil oproti Německu a myslím, že jsem měl tu nejlepší formu této sezóny. Měl jsem sice stále zalité nohy, ale co se týče objemu jsem byl top. Soutěže na Slovensku byly vždy pořádány v duchu přátelské atmosféry a až dá se říct komorní atmosféře, což se ani tentokrát nestalo výjimkou.Soutěž se pořádala v Zvolenu v místním kulturním domě. Šatny byly poněkud malé, ale velkou výhodou bylo, že jsme se mohli mazat a rozcvičovat u zásobovacího vchodu za pódiem a tak většina závodníků byla zde, ostatní znavení leželi v šatnách. V mojí kategorii se mělo sejít původně 7 borců, včetně mě, ale bohužel jeden Maďar nedorazil, také Michal Dlouhý rezignoval a dva další soutěžili v jiných kategoriích a do naší již nenastoupili. Byly jsme tedy jen tři, ale to vůbec nevadilo tomu, abychom si pořádně nezařádili.  Krom toho jsme se tu sešli docela početná parta napříč všemi kategoriemi a nechyběla také Maďarská výprava.
Sice jsem byl z malé účasti v mojí kategorii nejdříve zklamaný, ale nebudu chodit kolem horké kaše, svoji kategorii vyhrál a tak získal svojí první zlatou medaili. Byl to pro mě zlomový okamžik, jelikož sem konečně zažil ten úžasný pocit. Poprvé jsem si také zabojoval o absolutního vítěze a mohl se tak postavit vedle Pavla Nováka, který je pro mě velkým vzorem. O vítězi se nedalo pochybovat, ale i tak jsem bojoval do poslední chvíle a finální posedown mezi diváky byl opravdovou třešničkou na dortu, kterou si užili jak závodníci, tak i publikum. Po skončení soutěže se osazenstvo přesunulo na schůzi do místního McDonalds, kde se dále mudrovalo nad kopci zmrzliny a dalších dobrot.
Sice jsme najeli cca 1100 km ale tato soutěž stála opravdu za to !

Karlovy Vary

O dva týdny později se konala další mezinárodní soutěž, tentokrát v ČR v Karlových Varech. Tradičně již v Hotelu Thermal. Toto místo ve mě vyvolává určitou nostalgii a je to taková srdcovka, jelikož jsem zde v roce 2006 poprvé stoupl na soutěžní podium. Měla to také být moje vrcholná soutěž a také top forma a proto jsem do toho vkládal hodně nadějí a očekávání. Jelikož jsem měl dva týdny na doladění formy, rozhodl jsem se, že vyzkouším úplně novou formu superkompenzace o týden dříve, abych neudělal nějakou zásadní chybu. Co ale čert nechtěl, celý efekt se o týden dříve podařil, ale ten další na soutěži už nikoliv. Forma pro mě byla tedy velkým osobním zklamáním a i když jsem opět získal 3. místo z 5-ti účastníků, odjížděl jsem z této soutěže z pocitem osobního zklamání. V neděli mě následně přepadla silná migréna a celé odpoledne jsem trávil s hlavou v záchodové míse. Během tohoto dne jsem ale stále přemýšlel nad tím, zda to je opravdu konec ? Takhle ukončím celou přípravu ? Bez pocitu spokojenosti a zadostiučinění ? Řekl jsem si, že to tak nenechám a udělám vše proto,abych byl sám se sebou spokojený a tak jsem zavolal Tomáši Procházkovi a poprosil ho zda bych se mohl zaregistrovat na soutěž v Maďarské Tatabányi.

Maďarsko

V pondělí jsem vstal celý oteklý asi z migrény z předešlého dne a dal jsem se do práce. Váha ukazovala téměř 79 kg. Tentokrát jsem dal do tréninku opravdu vše a dle potřeby také upravil způsob superkompenzace z minulého týdne. Již ve čtvrtek, kdy jsem měl poslední trénink jsem vážil 76kg a viděl, že forma graduje jako nikdy předtím. Sice jsem trošku padal na objemech, ale byl jsem spokojený. V pátek jsem po cestě na dálnici již věděl, že vše opravdu klaplo. V páteční večer jsme se ještě šli toulat po blízkém parku a také zkontrolovat formu. Soutěže v Tatabanyi patří k vyhlášeným a ani tentokrát to nebylo jiné. Šatny byly opět malé, ale opět byl k dispozici venkovní prostor za pódiem, kde také probíhal nástřik barvy. V mojí kategorii bylo 12 závodníků včetně mě a jen já a Jindra Nesrsta jsme byly z ČR, všichni ostatní byly zástupci Maďarska. Sice jsem tentokrát pomýšlel na vyšší umístění, ale skončilo to pro mě opět 3. místem. Nicméně jsem mohl říci, že jsem udělal pěkný kus práce a byl jsem se svojí formou nadmíru spokojený. Po soutěži jsem se neskutečně napral místním dezertem, který si zde vždy kupuji. Je to úžasná... hromada něčeho, nedá se to popsat, ale je to prostě úžasné :) Následoval raut a opět návštěva McDonalds. Druhý den ráno jsme odjížděli s mojí Martinkou zpět do ČR se skvělým pocitem. Jednak to byla poslední soutěž a mohl jsem si trošku vydechnout a jednak jsem si sám dokázal, že nepatřím do starého železa. 

Tuto sezónu jsem tedy poprvé získal svoje první místo a také jsem poprvé absolvoval 4 soutěže + 1 superkompenzaci nanečisto, aniž by to tělo nějak poznamenalo. Získal jsem tak spousty nových zkušeností a poznal tak i více svoje tělo. 

Tímto bych rád poděkoval svojí ženě Martince za to, že při mě celou dobu stála a i když to pro ní muselo být už opravdu těžké, tak svolila k tomu, abychom absolvovali i soutěž v Maďarsku. Nemohl bych nikdy dokázat tohle všechno bez její pomoci a za to jí patří můj obdiv. Dále bych také rád poděkoval firmě www.4fitness.cz a konkrétně panu Deglovi za podporu a možnost navázat spolupráci v tomto roce. Samozřejmě také za skvělé doplňky stravy na které nedám dopustit již od roku 2006.