Ahoj,
Dnes vám musím ukázat co si vyrobila moje Milá polovička k snídani, když už jí lezly krkem slané snídaně a zároveň chtěla udržet na uzdě sacharidy.
Vaječná "paleo" omeletka na sladko
Ingredience:
4 vaječné bílky
1/2 odměrky vanilkového proteinu
1 lžička ořechového másla
1 lžička avokáda
1 lžíce tvarohu
1 lžíce jogurtu Holandia
1 lžička kokosového oleje
4ks vlašských ořechů
10g nastrouhaného kokosu
30g borůvek či jiného nízkokalorického ovoce
skořice, stevie nebo ochucovadlo Myprotein drops (bílá čokoláda)
Postup :
1) Vaječné bílky vyšleháte spolu s 1/2 odměrkou proteinu a osmažíte na kokosové oleji
2) Tvaroh s jogurtem a stevií vyšleháte do konzistence krému
3) Krém dáte na placku a pak na ni dáte zbylé ingredience
Musel sem ochutnat a pak druhý den taky vyzkoušet !
Nutriční hodnoty : 532 kcal, 45g bílkovin, 21g sacharidů, 33g tuků
Zdraví Kuba
Sauna a její možný pozitivní vliv na hypetrofii a zvýšení výkonnosti
Studie prokázaly, že tepelný stres vyvolává zvýšení tzv. HSP (Heat Shock Proteins) ve svalech a mohou aktivovat hypertrofii (Kakigi 2011), zvýšit sílu o 18% a také zvětšit objem svalu o 7,5 % i při tréninku o nízké intenzitě. (Goto 2007)
Jelikož HSP je vyvolán během cvičení a vystavením svalu tepelnému stresu, předpokládá se, že tepelný stres po fyzické aktivitě může zvýšit hypertrofickou i mitochondriální adaptaci. Studie z roku 2014 ukázala, že prohřátím svalů po zátěži tělo aktivuje několik mechanizmů vedoucí ke zvýšení energie v buňce. Studie také prokázala značné snížení tukových zásob, což vedlo k závěru, že tepelné působení má určitý vliv na změnu tělesné kompozice. (Tamura 2014)
Navíc vystavení svalů tepelnému stresu má také blahodárné účinky na zvýšení výkonnosti u sportovců. V roce 2007 (Scoon) bylo potvrzeno, že soutěžní běžci, kteří během 3 týdnů trávili pravidelně 30 minut v sauně měli o 32% vyšší výdrž, než kontrolní skupina a 7% vyšší objem krevní plasmy.
Je jisté, že pro 100% potvrzení těchto informací bude třeba ještě dalších výzkumů, ale pokud rádi trávíte čas v sauně, tak to vypadá, že právě po tréninku je ta správná chvíle, kdy se jít bičovat do sauny.
Zdraví Kuba
Jak procestovat celou Sicílii a nepřibrat u toho - den 4.
Dnešní ráno jsem pomalu začal cítit úlevu v mých zádech a tak bylo vstávání o něco příjemnější. Jak jsem již psal v minulém článku, dnes jsme byly ubytování raději v malém hotýlku, než B&B a tak i snídaně byla podávána ve formě švédských stolů. Docela jsem se na tuhle malou změnu těšil, protože nejsem typ co by přišel na snídani, dal si jeden seškvařený toust s džemem kafe a cigárko. Na druhou stranu mi bylo jasné, že jsem nemohl vyluxovat na co jsem přišel jako v 5-ti hvězdičkovém hotelu. Bohužel to nakonec dopadlo tak, že když jsem se po druhé zvedl ze židle, tak kolem nás neustále chodili oba majitelé hotýlku a ptali se jestli je vše v pořádku. Když už už se zeptali po 4. tak jsem se začal smát a šel si fakt naložit, aby neměli pocit, že strádám. Takže snídaně byla fajn a alespoň my s Marťou odešli spokojeni. Z pokoje nás vyhostili hned po snídani. Takový malý "payback" za snídani asi :), šli se ještě projít po Enně, nakoupili zeleninu, melouny (celou tašku přímo z naloženého melounového auta) a vyrazili do Catanie.
Po cestě mi moje navigace Waze, kterou považuji mimochodem za jednu z nejlepších, kterou jsem používal (a je zadarmo) připravila jedno malé překvapení, kdy nám zkrátila trasu do jednoho brutálního kopce plného serpentýn. Vždy je ale něco za něco a za ušetřených 5 minut mi málem zešedivěly vlasy a zestárnul jsem o 5 let. Vjeli jsme na malou odbočku mimo hlavní silnici, která byla v dosti zuboženém stavu, ale před námi jel také jiný Sicilan a tak jsem si myslel, že to určitě zná a vše bude ok. Najednou se silnice změnila v tankodrom z kočičích hlav a před námi byl kopec o šířce jednoho auta + pasu afrického domorodce a stoupání takové, že kdybych ještě s autem trošku nadskočil, tak se převrátíme na střechu a budeme se dolu kutálet jak vajíčko na tvrdo. Rozjel jsem tedy svoje žihadlo o objemu 0,6 litru a roztopil kotel na jedničku. Všechno šlo podle plánu dokud proti nám v tom nejužším místě nevyjelo protijedoucí auto. Vyhnout se samozřejmě nedalo a tak jsme oba museli opět couvat zpět. Druhý pokus jsem nebral na lehkou váhu a pedál šel opravdu na podlahu. Co vám budu povídat, myslel sem, že poslední 3 metry před kopcem stoupání to budu muset vzdát. Momentální spotřeba byla něco kolem 50 litrů na 100, auto skákalo, škytalo, dusilo se... ale dali jsme to a já řval radostí :)
Při příjezdu do Catanie jsme byli opravdu mile překvapeni, ne nadarmo se říká, že Catanie je druhé Palermo. Možná bych si troufl říct, že nás svojí atmosférou chytlo za srdce ještě víc jak Palermo. Byli jsme totál splavení a unavení a tak jsme na radu naší úžasné hostitelky jeli na černou pláž, která je pojmenovaná po velkých černých lávových balvanech, které v minulosti vychrlila stále funkční sopka Etna. Tato sopka je cílem mnohých návštěvníků, ale něměli jsme takovou časovou kapacitu a i tak jsme již museli oželet výlet do Taorminy. Bohužel vše na papíře vypadá jinak, než jaká je pak realita. Během dne jsme se cpali různými drobnostmi jako jsou Arančina (rýžové smažené koule z masovou, sýrovou, houbovou, či ragů náplní) a zeleninou a tak bylo třeba doplnit energii. Na hlavním náměstí jsme zašli do Cafe Del Duomo .Je to taková komerční mega cukrárna, což vyloženě nemusíme, ale nedalo se odolat. Dali jsme tradiční úžasnou zmrzku a pak taky mini Canoli a malý jahodový košíček (na půůl samozřejmě :) )
Nikdy jsem neviděl takovou spoustu zákusků a dalších dobrot pohromadě. Ani nešlo tak o kvantitu, která byla opravdu obrovská, ale o různorodost. Nebylo nic co bych nechtěl ochutnat a tehdy jsem taky pronesl památnou větu. "Chtěl bych si vzít 100 000kč, půjčit si něčí tělo a všechno to sežrat". Celý večer jsme se toulali po okolí, taky trošku protáhli tělo na workoutovém hřišti, ale krom toho to byla opravdu romantika a relax.
Skončili jsme asi ve 12 v noci na hlavním náměstí u pomníku slona s velkým obeliskem na zádech, což je také i symbol Catanie a šli zpět domů.
Za dnešní den jsme ušli asi 20 km a snědli kopec kalorií, ale vše v dokonalém poměru :)
Zdraví Kuba
Lepek ! Strašák a nebo jed pro tělo ?
Nevím jak vy, ale já v posledním roce stále častěji slýchám neuvěřitelné příběhy o nebezpečnosti lepku v potravinách. Údajně i lidé, kteří netrpí Celiakií mají tendenci netolerovat lepek, což může způsobovat nadýmání, otékání, plynatost a další zažívací potíže, které ve finále způsobují celkovou únavu a snížení celkové kondice. Říkají tomu "Neceliakální intolerance na lepek".
Je to hozená kost všem Paleo extrémistům a hlavně také bezlepkovému byznysu, který odhadem dosáhne v roce 2016 obratu bezmála 15 miliard dolarů a to mluvíme pouze o USA.
Je ale opravdu lepek jedem pro tělo ?
V posledním výzkumu bylo dokázáno, že neexistuje absolutně žádný vztah mezi skupinou, která konzumovala potraviny s vysokým obsahem lepku, nízkým obsahem lepku a těm kteří konzumovali bezlepkové potraviny. Tento test byl proveden na skupinách lidí, kteří neměli ponětí o tom v jaké skupině se nacházejí a tak nemohl působit placebo efekt, nebo naopak mohl u skupiny bez lepku. Nejzajímavější je to, že ta samá laboratoř před nějakým časem vydala podobný dokument, kde byla souvislost v určitém smyslu prokázána.
Výzkumnící zjistili, že problém se zažíváním mohou vznikat díky FODMAPS neboli fermentované oligo- di- mono- sacharidy a polyoly, které bývají většinou zastoupeny v potravě právě s lepkem ale i v potravinách od lepku osvobozených. Takže je nyní další otázkou, zda na povrch nevyplul další strašák. :)
Nicméně strach z lepku se zdá být pro tuto chvíli neopodstatněný. Na druhou stranu, ale mohu potvrdit, že pokud jde o období, kdy se snažíme redukovat tělesnou nadváhu, mám dobrou zkušenost s vyřazením, popř. redukováním konzumace produktů z mouky.
Jak vždy říkám, vše je o individuálním přístupu ke klientovi.
Zdraví Kuba
Zdroj : http://www.businessinsider.com/gluten-sensitivity-and-study-replication-2014-5
Výsledky studie , které zkoumaly efektivitu kombinace Creatinu + Pískavice versus Creatinu + Dextróza při v posilovacím tréninku (Lem Taylor, et al. J Sports Sci Med. 2011 Jun; 10(2): 254–260) prokázaly, že kombinace 900mg pískavice a 3,5g kreatinu užívané po dobu 8 týdnů spolu s posilovacím cvičením může dramaticky navýšit silové výkony ve stejné míře jako suplementace 5g kreatinu a 70g dextrózy.
Tato alternativní suplementace může být prospěšná pro cvičence, kteří si hlídají svůj kalorický příjem nebo ti, kteří mají s příjmem tak vysokých dávek sacharidů problémy.
Tak proč to nezkusit ? Za mě palec nahoru, jdu do toho !
Zdraví Kuba
Zdroj :http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3761853/
Včera jsem na festivalu ve Valči kvalitně pojedl a musím přiznat také ulehl s kvalitní náloží sacharidů. :) Co po takové akci plné sacharidů a nebo alkoholu ? Pokud chcete dlouhodobě držet určitou formu a zároveň dát v neděli po akci tělo trošku do kupy, určitě nedoporučuji další sacharidovou nálož.
Tady je jeden z tipů na výtečný oběd bez sacharidů.
Ingredience na dvě porce:
300g mletého hovězího zadního
6ks menších žampiónů
2ks stroužku česneku
20g vlašských ořechů
5 plátků tučnějšího sýra (camembert atd)
50g cibule
ledový salát a další zelenina
koření na hovězí maso
balzamikový ocet
sůl
Připrava :
Velmi jednoduchá. Cibuli na velké kusy, žampiony vcelku a česnek také vcelku usmažíme na pánvi. Přidáme maso a společně dosmažíme, okořeníme, přidáme balzamikový ocet a dochutíme kořením. Na vrch položíme plátky sýra a necháme mírně roztéct. Hotovou směs vložíme do hlubšího listu ledového salátu a posypeme vlašskými ořechy.
Doba přípravy: cca 15 min
Kalorické hodnoty na 1 porci : 40g bílkovin, 35g tuku a několik málo gramů sacharidů ze zeleniny.
Zdraví Kuba
Grilujeme zdravě !
Grilování je jednou z činností na kterou se v letním období těším nejvíce. Je spousty názorů na to, zda je grilování zdravé či nikoliv. Pojďme si uvézt pár základních faktů a jak se s nimi vypořádat.
1) Při grilování by uhlí nemělo "čoudit" díky kapajícímu omastku z tučných pokrmů - během pálení těchto tuků vzniká rakovinotvorný PAH - Polycyklický aromatický uhlovodík
2) Při grilování by nemělo docházet k uhelnatění pokrmů - během uhelnatění vzniká HCA - Heterocyklické aminy
Nemusíte se bát, že po pozření těchto látek okamžitě zvýšíte bujení rakovinotvorných nádorů o 1000%, ale proč se byť již malému riziku nevyhnout, když je ta možnost a vlastně to vůbec "nebolí" ?
Jak tedy na to ?
1) Připravujte maso pouze na rozžhavených uhlících a nevystavujte maso přímému ohni. Dodržujte dostatečnou vzdálenost mezi pokrmem a uhlíky. Většinou to zjistíte, tak, že ruku nad grilem udržíte max 5 sekund, pokud je to méně, žár je pravděpodobně vyšší. Maso se peče při cca 75°C a HCA se vytváří při teplotách vyšších než 100°C a s rostoucí teplotou se situace násobně zhoršuje.
2) Pokud pečete tučné pokrmy, raději používejte plechové tácky, aby tuk nekapal do ohně a nevznikal PAH
3) Nemarinujte ve sladkých omačkách a marinádách obsahujících vysoký podíl tuku (např. BBQ a medová omáčka, oleje atd)
4) Pokud přidáte do marinády různé bylinky, cibuli, kurkumu, česnek nebo rozmarýn, razantně tím snížíte tvorbu HCA a PAH
5) Jako tekutý základ pro marinády používejte víno, citron a nebo PIVO (můj tip, maso je pak naprosto úžasné) !
6) Ke grilovaným pokrmům jezte spousty zeleniny a ovoce
Zdraví Kuba
Jak procestovat celou Sicílii a nepřibrat u toho - den 3.
Dobré ráno všem, konečně jsme spali více jak 6 hodin v kuse a tak jsme se konečně začali cítit jako lidi. Během včerejšího večera jsme se ještě snažili zrušit rezervaci na moje první žihadlo a trošku se uklidnit tím, že se mi ze zaplacených peněz ještě něco vrátí zpět. Hoďme to ale za hlavu.
Noemi je úžasná pekařka. Její zápal a srdce, které vkládá do svých dobrot bych dokázal porovnat s mojí vášní pro trénink a výživu. Je jedno čemu se v životě věnujete, ale pokud do toho dáváte vše, vždy si s tou osobou dokážete náramně pokecat a já prostě miluju tyhle typy lidí. Nad jejími koláči, dorty a dalším pečivem se mi často na Facebooku sbíhali sliny a už jsem se nemohl dočkat až nějakou dobrotu také ochutnáme. Abych vám vysvětlil jak to v Itálii chodí, většinou se zde snídá espresso s něčím sladkým. Musim říci, že se na to dá zvyknout :) V našem případě to byly domácí muffinky a citronový koláč s výborným kafíčkem a našlehanou pěnou.
S těžkým srdcem jsme se museli rozloučit a litovali jsme, že jsme si v Palermu nenaplánovali o den více. Poslední carmageddon po silnicích Palerma a vyrazili jsme směr Cefalu. Pokud někdy pojedete na Sicílii, tak Cefalu je jedno z míst, které prostě musíte vidět a zažít tu úžasnou atmoseféru její pláže. Nic se nevyrovná tomu pocitu když stojíte v průzračném moři, cítíte ten nasycený vlhký vzduch a mezitím zavane vůně sladkého pečiva a dobré kávy, přitom pozorujete dechberoucí útes na kterém jen o pár metru výše stojí barvené domky.
Úplně vidím ty časy, kdy to bylo jen malé rybářské městečko a rybáři zde parkovali své lodě. Ať si řiká kdo chce, co chce, pláž v Cefalu je prostě ta nej z celé Sicílie.Zde jsme si s Marťou také utřídili myšlenky a trošku pofilozofovali nad životem, což nám oběma asi dost pomohlo. Byl už čas zase něco sníst a tak jsme na doporučení Noemi ochutnali zmrzlinu v briošce. Pro ty, kdo neví oč jde, je to houska vyrobená z těsta podobné loupáku. Italové takto často snídají. I když mám rád sladké, tak tohle na mě už bylo moc i když jsem k tomu popíjel kafe. K tomu jsme si ji každý dali s Marťou zvlášť, jinak si dáváme i malou zmrzlinu vždy na půl, abychom drželi kalorie na uzdě. Většinou to ale bylo tak, že já snědl 3/4 a Marťa zbytek,ale řikali jsme, že je to na půl, pro můj klid duše.:) Po takové náloži jsem se hned šel nacpat zeleninou, nevím proč mám vždy tu potřebu, ale myslím, že to i pomáhá na zpomalení trávení a nepřepadne vás brzy opět další hlad nebo chutě na sladké. Prostě to pak považuji za kompletní jídlo, což by bez zeleniny nebylo možné. Bylo již pozdní odpoledne a tak jsem si dal poslední tempa v moři, trošku se zasnil, poobědval kuře s brambory a vyrazili jsme do Enny.
Enna je město v samém srdci ostrova, vybudované jak jinak než opět na útesu. Po cestě jsme byly upozorněni, že na dálnici, která vede do Enny spadl most a tak se musí podniknout malá 80km objížďka. Možná vám přijde divné, že na dálnici spadne most, ale na Sicílii je to prý běžné. Dokonce se jednou stalo, že se 6 dní před vánoci otevřel zcela nový most a na nový rok byl v troskách. No prostě Italové, já je žeru :) Proč jsem vybral právě Ennu ? Jednak to krásně rozpůlilo naší cestu do Catanie, kam se chystáme zítra a jednak se přesně tento den slaví křesťanský svátek na počest panny Marie a jak asi víte, Italové jsou silně věřící národ a tak oslavy probíhaly ve velkém stylu. Po příjezdu nás ubytoval malý rozlítaný Ital, který dokonce v tom kalupu čapnul náš největší kufr a mašíroval s ním do strmého kopce, aby nás ubytoval. Nevím proč tak kvaltoval, ale v polovině kopce už nemohl mluvit a u hotelu si už šlapal skoro na jazyk. No nic, nechal sem ho, trošku kardia nikomu neuškodí mě pořád boleli záda jak jsem si je bloknul :) Ubytování jsme měli v opravdu pěkném domě, už to raději připomínalo menší hotel než bed and breakfast a chyběl trošku ten osobní kontakt s majitelem, ale pro jednou to vůbec nevadilo.
Vydali jsme se tedy na oslavy a vmísili se do špalíru fešně oblečených Italů, aniž bychom věděli kam jdeme a co nás bude čekat. Dav pomalu, ale jistě houstnul a stejně tak uličky města začaly být čím dál užší. V tom jsme v dálce viděli pochod po různu oblečených řádových kněží a orchestr. Ten se vždy na chvíli zastavil a stále na něco čekal, pořád jsme nevěděli o co jde až posléze začala být vidět velmi bohatě zdobená nosítka, která držely malé děti. V závěsu za nimi o něco težší nosítka nesli již starší borci a během výstupu proti tomuto pochodu a v té nejužší uličce jsme uviděli kolos, který podle mě musel vážit alespoň tunu podle výrazu ve tvářích chrabrých italů, kteří je nesli. My jsme byly natlačení na stranu a kluci procházeli s tímto kolosem asi jen metr od nás. Všechno napínali další hoši pomocí lan a celá konstrukce s nimi tak zvláštně mávala,že jsem měl pocit, že kdyby jeden z těch nebožáků šlápnul tomu druhýmu na hábit, tak nás to rozmačká na placku. Bylo to po druhé, kdy jsem měl na Sicílii opravdu nahnáno. O chvilku později začal neskutečný ohňostroj. Neskutečný, nebyl v tom vizuálním slova smyslu, protože byl ještě den(?!?), ale co se týče zvukových efektů. V poslední chvíli to byl takový rachot až malé děti kolem nás začali výskat, jako by to byla jejich poslední minuta života. Prostě masakr. Večer pak už probíhal v poklidu, obdivovali jsme nádherný západ slunce při výhledu na protější městečko (také na útesu). Opět dechberoucí minutka :). Povečeřeli jsme slanou palačinku a myslím, že jsem toho dnes už napsal dost, takže zase zítra :) Dobrou noc všem.
Zdraví Kuba
Jak procestovat celou Sicílii a nepřibrat u toho - den 2.
Po včerejším masakru, kdy jsme si s Marťou během cca dvou hodin zažili pocit, kdy v jednu chvíli přijdete o všechny vaše peníze (vypůjčením nového auta, složení depozitu a prázdné kartě) a následně o pár minut později máte pocit, že nemáte ani kde spát se po této adrenalinové jízdě dalo jen velmi špatně usnout a jsme oba asi po cca 3 hodinách spánku vstali do nového dne. Stoupl jsem si na balkon a pozoroval jak z poza vrcholku hor na kterém stojí středověké městečko Erice vkrádají první paprsky slunce. Zavřel jsem oči a jen se snažil vnímat sílu Sicilského slunce, které mě, když už nic jiného, nabíjelo energií. Krom této energie jsme do sebe kopnuli ještě zbytky proteinových košíčků se zeleninou a vyrazili co nejdříve právě do zmíněného městečka Erice.
Po cestě jsme se zastavili v Lidlu, ve kterém naleznete téměř vše na chlup stejné jako v ČR, což nebylo zrovna nic podle našeho gusta a tak jsme zariskovali a nakoupili nějaké věci u automobilového stánku podél cesty do Erice. Byl jsem překvapený cenou, jelikož za dvě plné tašky ovoce a zeleniny jsem zaplatil dvě eura. Asi už tušíte, kde jsme pak celou dobu nakupovali. Nejen, že to bylo levné, ale byla to opravdu "bio" kvalita, všechno chutnalo úžasně v porovnání se zimní zeleninou v ČR , která chutná jak obarvený toaletní papír.
Do Erice jsme dorazili kolem 10:00, kdy se vesnička pomalu probouzela a první po čem naše těla po předchozím dni bažila byl přísun kofeinu a cukru. Musim říct, že za celou dobu dovolené mi nechutnalo víc jak právě v první cukrárně, kdy jsem po dvou letech znovu ochutnal kvalitní italské espresso a Cannoli con riccota. Cannoli je dezert, který je velmi tradiční pro Sicílii. Jedná se o usmaženou trubičku, velmi křupavou, plněnou sladkým ricottovým krémem posypaným pistáciemi. Řeknu vám, pro milovníky sladkého neexsistuje na Sicílii nic lepšího. Ta plná hutná chuť riccoty v kombinaci s espressem je hotové "nebe v hubě" :)
Erice je překrásné historické město, které neztratilo nic na svém kouzle díky turismu a zachovalo si svojí tajuplnou duši. Jelikož je město situováno na kopci, je zde z hradeb a malebného parku výhled na celé pobřeží. K hrabám patří většinou i hrad, který tu také stojí vybudovaný na samém kraji útesů. Je to opravdu kouzelné místo a mě i Marťe to opravdu po počátečních trablechj spravilo chuť.
Jelikož už začalo být opravdu velké horko, bylo na čase vyrazit na cestu. Naše cesta směřovala na pláž San Vito lo Capo. Je to údajně jedna z nejkrásnějších pláží Sicílie označována jako Sicilský karibik. Měli pravdu, písek jemný a bílý jak mouka spolu s průzračnou tyrkysově zbarvenou vodou byla opravdu pastvou pro oči. Jak už to většinou ale bývá, pokud o nějakém místě, že je nejlepší, je to většinou frekventované místo přecpané turisty a za každý prd, jako je třeba parkování zde platíte tvrdé peníze. A já, jelikož jsem zatím žádné u sebe neměl :) mi nezbývalo než najít místo, kde se neplatí. Spojil jsem tedy příjemné s užitečným , vysadil Marťu na pláži a trošku jsem se proběhl po okolí, abych zjistil zda místo kde parkuji nemají v merku odtahovky, které zde mají opravdu na pilno. Během odpoledne jsme pojedli něco ovoce, opět padlo espresso a dezert zvaný Cassata.
Po celém dni jsem toho měl už docela plné kecky, ale to právé dobrodružství nás stále čekalo. Cesta do Palerma ! Kdo byl v Palermu moc dobře ví co to znamená. Tohle město je jako osamocený ostrov, kde platí jiná pravidla, kde mají lidé jinou mentalitu a právě to děla Palermo vyjímečným místem. První dojem pro Evropana musí být otřesný, ale pokud nenosíte kostkovanou železnou košili a ponožky v sandálech, dokážete se do tohoto mraveniště zapojit a dokonale fungovat. Kdo řídil v Palermu už obstojí kdekoliv na světě. Je to čistě instinktivní jízda, kde si musíte jít za svým bez jakéhokoliv zaváhání ale zároveň být ohleduplný k ostatním. Zní to protichůdně, ale nějakým zvláštním způsobem to funguje a po několika leknutích, kdy o moje zrcátka škrtalo několik motorek jsem si zvykl a byla to naopak zábava a velká výzva.
Opravdu jsme se sem tešili, protože zde máme kamarádku u které dnes přespáváme. Sice jsme mysleli, že v osm hodin zapadnem do postele, ale Noemi nás přemluvila ke společné večeři a tak jsme prokecali celý večer na střešní terase s výhledem na celé Palermo a nad výborným grilovaným kuřetem s vínem. Dnešní energetická bilance byla opravdu mizerná, ale tělu to opravdu neuškodí udělat malý restart a nechat ho trošku vyhladovět. Už si ani nepamatuju, jak jsem se dostal do postele... takže zas zítra :)
Na závěr každého dílu připojim i mapku naší cesty, abyste měli představu o tom, kam nás srdce táhlo :)
Zdraví Kuba
Jak procestovat celou Sicílii a nepřibrat u toho - den 1.
Máme krásné letní počasí a také čas dovolených. Dovolená není pouze odvozena od slova dovolit si odejít z práce, ale také si dovolit povolit ve svých běžných stravovacích návycích. Není ale čemu se divit, když každá změna prostředí je pro náš mozek novou zkušeností a většina zvyků, které máme z domova v této chvíli dostávají na frak.
Měsíc po moji poslední soutěži nastal také čas i pro mě abych si jel s mojí ženou odfrknout někam do tepla a tak mě napadlo, že bych mohl jít svým čtenářům příkladem a malinko nastínil jak se dá i na dovolené dodržovat nějaký režim, který na jednu stranu není omezující a na druhou stranu zabrání napáchat velké škody na naší těžce vypracované formě. U mě to platí dvojnásob jelikož můj hormonální profil je nyní v módu "naber co nejrychleji to jde a hlavně ať je to špek! " :)
Jelikož jsme už Sicílii jednou navštívili, bylo to konkrétně Palermo a byla to láska na první pohled, rozhodli jsme se, že tentokrát ji procestujeme téměř celou. Bylo to rozhodnutí na poslední chvíli jelikož jsme na internetu narazil na velmi levné letenky s odletem z Německého Memmingenu, neváhal sem a zarezervoval odlet na konkrétní termíny. Měl jsem tedy celkem 10 dnů k dispozici a asi 14 dní na naplánování cesty. Vzhledem k velkému pracovnímu vytížení v práci, ale i s klienty, bylo celkem náročné vše pořádně připravit což se ve finále projevilo až po samotném příjezdu na Sicílii. Nebudu ale předbíhat. Jen abych vás trošku vtáhl do situace. Dovolenou si vždy plánujeme samy. To znamená, letenky, pronájem auta, pojištění a ubytování přes www.airbnb.cz, což je ubytování u soukromých osob formou bad and breakfast. No prostě nic co by malé děcko se znalostí angličtiny nezvládlo :) Plán je každý den přepsat někde jinde až na jednu výjimku, kde bychom měli strávit 4 noci. Co se týče stravování... Sicílie je pověstná svojí zmrzlinou, zákusky a dalšími úžasnými jídly, takže čekat, že sebou povezu konzervy, proteinové tyčinky atp. opravdu nepřipadá v úvahu. Rozhodl jsem se řešit situace přímo na místě a stravovat se formou IIFYM neboli If It Fits Your Macros. Česky to znamená stravování podle hodnoty makronutrientů a celkovém kalorickém přijmu nezávislé na tom z čeho tyto kalorie pochází. Není tedy rozdíl v tom zda si dám zmrzlinu a nebo pečené batáty. Tento postup se dá aplikovat pokud alespoň 80% vašeho jídelníčku jsou nezpracované potraviny, zelenina atd.. a na 20% "junk food" neboli vyloženě nezdravá jídla. Já jsem tento postup nikdy nepraktikoval a pro tuto dovolenou jsou se rozhodl praktikovat pouze IIFYM ale ze 80% "junk food" na 20% zdravé stravy. Je to přeci jen dovolená a né "dieta" Takže uividíme jak to dopadne. :)
Den 1.
Odlet byl plánován na půl osmou večer z letiště v Memmingenu a tak jsme v klidu ráno vstali, udělali si klasickou snídani vejce, šunka, ořechy, sýr zelenina atd.. Jelikož mi bylo líto vyhodit všechny ty zbytky z lednice, rozhodl jsem se z nich udělat jídlo na cestu.
Proteinové košíčky "ála Láďa Hruška co Vám doma zbylo" :)
Ingredience :
1) Fazolové lusky
2) 200g Cottage
3) 100g syrečků
4) 4 vejce
5) zbytek šunky
6) Jarní cibulka
7) Sůl, pepř, arabské koření
Postup :
Všechno co jde nakrájejte na kostičky a rozdělte do formičky na pečení a dejte péct do trouby na 200 °C po dobu cca 20min.
Výsledek byl nečekaně perfektní a tak jsme měli jídlo na celý den. Sebou jsme měli také zbytky zeleniny a nějaký ten malý sacharid.
Cesta z Kadaně do Memmingenu trvala cca čtyři a půl hodiny, ale za ty ušetřené peníze to určitě stojí. Na letištním parkovišti jsem zjistil, že jsem omylem zarezervoval parkování na jiný měsíc ve stejných dnech, ale naštěstí to nebyl žádný problém. Vydali jsme se tedy na letiště, které bylo opravdu malinké jako nějaký hangár pro letadlo. Nicméně postačující. Dali jsme rychlou večeři a pak vyrazili na let do Trapani.
Na letiště jsme dorazili kolem 23:00 už vcelku unavení, nicméně jsme byly nabití energií nového prostředí. Hned jak jsme si vyzvedli kufry jsem šel k zastoupení Hertz vyzvednout objednané žihadlo s úmyslem co nejrychleji dorazit na místo prvního přespání. Přišel jsem tedy ke stánku a začínám vyplňovat papíry a najednou přišla otázka na platební kartu "Tuhle kartu jako deposit neakceptujeme, nemáte jinou ?" V tuhle chvíli mě polilo horko a přišel moment, kdy jsem si začal vyčítat ,že jsem si všechny dokumenty znovu pořádně neprostudoval. Vyzvednutí auta tedy nebylo možné a bylo mi jasné, že jsem přišel o dost peněž ve formě storno poplatků. Odkázali mě tedy na poslední otevřenou pobočku s místním pronajímatelem aut a tak nám nezbávalo nic jiného než si auto pronajmout od něj za pěknou pálku + vložit zálohu. Můj kortizol a adrenalin mi v této chvíli stříkal ušima, ale byl jsem rád za to, že máme alespoň nějaké auto a nemusim si brát taxi za hříšné peníze a další den znovu, abych si pronajal auto někde jinde. Vyrazili jsme tedy na místo prvního noclehu, což byl obyčejný byt ve kterém na nás měl v 1:00 čekat hostitel. Upozorňuji MĚL !
Když jsem konečně našel zvonek na, kterém jsem visel svým pohledem tak i svým prstem, aby nám někdo otevřel, měl jsem už všeho opravdu dost. Bohužel nikdo neotvíral a tak jsem prozvánět mobil. Ten byl neustále obsazený a nebo ho někdo zvedl a hned položil. Otočil jsem se na Marťu sedící v autě a myslel, že noc strávíme v našem druhém žihadle FIAT PANDA o obsahu 0,7. V tu chvíli mi ale začalo číslo volat zpět, ale co čert nechtěl, můj úžasný mobil se zasekl a já nervozně přejížděl po displayi prstem abych zvednul hovor. V tu chvíli jsme myslel, že s telefonem šlehnu o zem, ale výkřik Martiny mě vrátil do reality a naštěstí jsme to neudělal. Abych tuhle historku zkrátil. Nakonec přijel mladý Ital v autě podobné tomu ve kterém jezdili četníci ze St. Tropez, s vizáží zpěváka System of a Down a celý rozchichotaný nás vzal dovnitř.
Nyní je 2:30, ležíme v posteli totálně vyšťavení, frustrovaní a máme pocit, že hůř být nemůže, když tu najednou se mi zablokují záda :) Moje staré zranění z diety se opět ozvalo. Nemám náladu opravdu na nic a tak vám jen popřeju dobrou noc...
Zdraví Kuba
