Jak procestovat celou Sicílii a nepřibrat u toho - den 2.
Po včerejším masakru, kdy jsme si s Marťou během cca dvou hodin zažili pocit, kdy v jednu chvíli přijdete o všechny vaše peníze (vypůjčením nového auta, složení depozitu a prázdné kartě) a následně o pár minut později máte pocit, že nemáte ani kde spát se po této adrenalinové jízdě dalo jen velmi špatně usnout a jsme oba asi po cca 3 hodinách spánku vstali do nového dne. Stoupl jsem si na balkon a pozoroval jak z poza vrcholku hor na kterém stojí středověké městečko Erice vkrádají první paprsky slunce. Zavřel jsem oči a jen se snažil vnímat sílu Sicilského slunce, které mě, když už nic jiného, nabíjelo energií. Krom této energie jsme do sebe kopnuli ještě zbytky proteinových košíčků se zeleninou a vyrazili co nejdříve právě do zmíněného městečka Erice.Po cestě jsme se zastavili v Lidlu, ve kterém naleznete téměř vše na chlup stejné jako v ČR, což nebylo zrovna nic podle našeho gusta a tak jsme zariskovali a nakoupili nějaké věci u automobilového stánku podél cesty do Erice. Byl jsem překvapený cenou, jelikož za dvě plné tašky ovoce a zeleniny jsem zaplatil dvě eura. Asi už tušíte, kde jsme pak celou dobu nakupovali. Nejen, že to bylo levné, ale byla to opravdu "bio" kvalita, všechno chutnalo úžasně v porovnání se zimní zeleninou v ČR , která chutná jak obarvený toaletní papír.
Do Erice jsme dorazili kolem 10:00, kdy se vesnička pomalu probouzela a první po čem naše těla po předchozím dni bažila byl přísun kofeinu a cukru. Musim říct, že za celou dobu dovolené mi nechutnalo víc jak právě v první cukrárně, kdy jsem po dvou letech znovu ochutnal kvalitní italské espresso a Cannoli con riccota. Cannoli je dezert, který je velmi tradiční pro Sicílii. Jedná se o usmaženou trubičku, velmi křupavou, plněnou sladkým ricottovým krémem posypaným pistáciemi. Řeknu vám, pro milovníky sladkého neexsistuje na Sicílii nic lepšího. Ta plná hutná chuť riccoty v kombinaci s espressem je hotové "nebe v hubě" :)
Erice je překrásné historické město, které neztratilo nic na svém kouzle díky turismu a zachovalo si svojí tajuplnou duši. Jelikož je město situováno na kopci, je zde z hradeb a malebného parku výhled na celé pobřeží. K hrabám patří většinou i hrad, který tu také stojí vybudovaný na samém kraji útesů. Je to opravdu kouzelné místo a mě i Marťe to opravdu po počátečních trablechj spravilo chuť.
Jelikož už začalo být opravdu velké horko, bylo na čase vyrazit na cestu. Naše cesta směřovala na pláž San Vito lo Capo. Je to údajně jedna z nejkrásnějších pláží Sicílie označována jako Sicilský karibik. Měli pravdu, písek jemný a bílý jak mouka spolu s průzračnou tyrkysově zbarvenou vodou byla opravdu pastvou pro oči. Jak už to většinou ale bývá, pokud o nějakém místě, že je nejlepší, je to většinou frekventované místo přecpané turisty a za každý prd, jako je třeba parkování zde platíte tvrdé peníze. A já, jelikož jsem zatím žádné u sebe neměl :) mi nezbývalo než najít místo, kde se neplatí. Spojil jsem tedy příjemné s užitečným , vysadil Marťu na pláži a trošku jsem se proběhl po okolí, abych zjistil zda místo kde parkuji nemají v merku odtahovky, které zde mají opravdu na pilno. Během odpoledne jsme pojedli něco ovoce, opět padlo espresso a dezert zvaný Cassata.
Po celém dni jsem toho měl už docela plné kecky, ale to právé dobrodružství nás stále čekalo. Cesta do Palerma ! Kdo byl v Palermu moc dobře ví co to znamená. Tohle město je jako osamocený ostrov, kde platí jiná pravidla, kde mají lidé jinou mentalitu a právě to děla Palermo vyjímečným místem. První dojem pro Evropana musí být otřesný, ale pokud nenosíte kostkovanou železnou košili a ponožky v sandálech, dokážete se do tohoto mraveniště zapojit a dokonale fungovat. Kdo řídil v Palermu už obstojí kdekoliv na světě. Je to čistě instinktivní jízda, kde si musíte jít za svým bez jakéhokoliv zaváhání ale zároveň být ohleduplný k ostatním. Zní to protichůdně, ale nějakým zvláštním způsobem to funguje a po několika leknutích, kdy o moje zrcátka škrtalo několik motorek jsem si zvykl a byla to naopak zábava a velká výzva.
Opravdu jsme se sem tešili, protože zde máme kamarádku u které dnes přespáváme. Sice jsme mysleli, že v osm hodin zapadnem do postele, ale Noemi nás přemluvila ke společné večeři a tak jsme prokecali celý večer na střešní terase s výhledem na celé Palermo a nad výborným grilovaným kuřetem s vínem. Dnešní energetická bilance byla opravdu mizerná, ale tělu to opravdu neuškodí udělat malý restart a nechat ho trošku vyhladovět. Už si ani nepamatuju, jak jsem se dostal do postele... takže zas zítra :)
Na závěr každého dílu připojim i mapku naší cesty, abyste měli představu o tom, kam nás srdce táhlo :)
Zdraví Kuba
Žádné komentáře :
Okomentovat