Report z mezinárodního mistrovství Německa (GNBF) 2015

Report z mezinárodního mistrovství Německa (GNBF) 2015

Zdravím všechny fandy kulturistiky a fitness. Pokud sledujete pravidelně můj blog, tak jistě víte, že jednou ze soutěží, které jsem tuto sezónu chtěl absolvovat bylo mezinárodní mistrovství Německa pod záštitou federace GNBF konané v krásném městě Neu-Ulm dne 2.5.2015. Důvodů proč jsem si zvolil tuto soutěž bylo hned několik. V Německu nejsou výškové kategorie, ale pouze váhové, což mě dost zaujalo. Dále to byla chuť si zasoutěžit v úplně novém startovním poli, s novými závodníky což nakonec předčilo má očekávání a v neposlední řadě otestovat svoji formu.Teď už mohu říci, že se moje plány o očekávání splnily a já vám nyní mohu popsat, jaké jsem si odnesl zážitky a zkušenosti.

Do Ulmu jsme s mojí Martinkou dorazili již v pátek odpoledne, kdy probíhala registrace závodníků. Při registraci mě trošku zarazila otázka zda budu mít volnou sestavu, ale nějak sem nad tím nepřemýšlel, vše proběhlo rychle a v pořádku. Potěšilo mě, že každý závodník již při registraci dostal sportovní výživu v podobě 3 flašek proteinu a 3 lahviček BCAA + nějaké drobnosti. Jelikož se ze startovného platil dopingový test, byla výše 95€ což jsem akceptoval, ale trošku mě naštvalo, že za kartičku Coach jsem musel zaplatit dalších 20 €, jinak bych se musel natírat sám.

Po neprospané noci (asi z nervozity), kdy jsem neustále sledoval hodinky jsme se již všichni shromáždili na zahájení ve velmi pěkném sále s prostorným pódiem, kde probíhal meeting se závodníky. Šatny byly rozděleny do dvou částí a jelikož jsem na sobě měl dvě vrstvy tepláků a 3 vrstvy ponožek, zvolil jsem tu teplejší :) Tam jsem se potkal s Markem Lahodou a Lukášem Hrubým se kterým jsme se dosud neznali. Takže jsme utvořili "český koutek" a byl jsem rád, že jsem mezi svýma. Konečně jsem se mohl také svalit na zem a trošku se prospat.

Soutěž začala přesně v 9:00 dle plánu. Semifinále všech kategorií kulturistiky probíhalo tak, že k porovnání šli všichni z kategorie a na druhé kolo se pouze prohodily pozice poloviny celé skupiny. V mojí kategorii do 80kg bylo neuvěřitelných 13 borců a tak bylo široké pódium zcela zaplněné. Velké pozitivum bylo, že světla byla ta perfektně nastavena, že i borci na úplném kraji byli krásně nasvícení a tak nikdo nepřišel zkrátka. Pak už jen proběhlo několik málo vyvolávání u závodníků, kde byly něja ké pochybnosti a mohli jsme se vrátit zpět do šaten. Plánem bylo si zasoutěžit na novém startovním poli. Trošku jsem čekal, že úroveň připavenosti závodníků bude vysoká, ale nečekal jsem, že budou připraveni opravdu téměř všichni. Na kost vysekaní borci a hmota jim také nechyběla. "Tak seš v háji kamaráde, máš co si chtěl", pomyslel js
em si. Zalezl jsem si do kouta a začal se pumpovat. V tom jsem si ale všiml, jak po mě postupně všichni začali nervózně koukat a to už jsem věděl, že vše probíhá podle plánu. Jse

m takový Jekyll a Hide kulturista, kdy v šatně vypadám jako nenápadný malý klučík, ale po rozehřátí se začnou dít divy :) Jinak abych se ještě vyjádřil k atmosféře na pódiu. Všechny kategorie byly porovnávány za přítomnosti jakéhosi monotónního podkresu a živelnost moderátora a publika byla srovnatelná z vánoční besídkou základní školy. Doufal jsem ale, že se to na finále přeci jen pořádně rozjede.

Abychom si zkrátili čekání na finále, zašli jsme se podívat do centra města, které bylo v těsné blízkosti pořádání soutěže a prozkoumali možnosti pro posoutěžní "superkompenzaci" :) Finále začalo bez žádného slavnostního zahájení a "show" probíhala ve stejném duchu jako semifinále. Každá kategorie nastoupila v plné sestavě a bylo vyhlášeno 5 postupujících. Nicméně po vyhlášení physique, kde soutěžil Marek Lahoda, který byl jedním z nejdominantnějších závodníků na pódiu, nepostoupil do finále a já začal být vcelku nervózní. Následovalo dalších několik přešlapů a já postupně ztrácel naděje, že do finále postoupím. Naštěstí pro mě vše dobře dopadlo a já postoupil, ale nic nebylo do poslední chvilky jisté. Pak ale přišlo další překvapení. Volná sestava ve finále byla zcela dobrovolná a tím pádem také nehodnocena. Stávalo se tedy často, že na volnou sestavu nastoupili pouze dva závodníci a to bylo vše. Následovalo finálové porovnávání a posedown po kterém se občas stávalo, že bylo doplněno o další porovnávání u borců, kde stále nebylo jasné rozhodnutí, takže se bojovalo doslova až do poslední kapičky potu. Hned na to byly sečteny hlasy a probíhalo vyhlašování. Pro mě to skončilo 3. místem, za které jsem nesmírně rád, jelikož konkurence byla na neskutečně vysoké úrovni. Nicméně systém rozhodování byl pro mě a očividně i pro domácí publikum jedním velkým oříškem. Moje kategorie končila cca kolem 21:00 a tak jsme ani nečekali na ukončení soutěže a následný raut, protože žádný nebyl :) a vyrazili jsme do města na příjemnou večeři při svíčkách :). Nemusím zmiňovat následnou obligátní návštěvu McDonalds. :) Celý záznam z finálové části je k dispozici níže.

Jak bych tedy shrnul celkový dojem ze soutěže ? Jako klady musím zmínit perfektní organizaci a zázemí pro závodníky. Tomu nedalo nic upřít. Vysoká úroveň a počet závodníků v kategoriích zaručil kvalitní zážitek pro publikum tak i samotné závodníky a tímto se také splnila všechna má očekávání. Na druhou stranu absence jisté atmosféry na kterou jsme ve slovanských zemích zvyklí, žádné ceny za medailová umístění, žádná slavnostní recepce a v neposlední řadě zvláštní rozhodování sudích ve mě zanechalo jisté pochybnosti zda bych se příště této soutěže zúčastnil. Nakonec jsem si ale řekl "jiný kraj, jiný mrav" a s fajn náladou a medailí na krku odcestoval zpět do České republiky.

Závěr bych chtěl věnovat lidem, kteří mi v mém snažení velmi pomohli a jsem jim za to patřičně vděčný. Jako první je samozřejmě moje Martinka, která mi je po celou dobu přípravy neustále oporou bez které bych si přípravu ani nedokázal představit. Na soutěži se o mě neustále starala, stíhala mazat ještě Lukáše a i když toho měla už plné kecky, stále si zachovala veselou náladu. Řekněte, není to kulturistův sen ? :) Filipovi Deglovi a jeho eshopu www.4fitness.cz, který mě v tomto roce sponzoruje a s jehož výrobky jsem maximálně spokojený.  Dalším člověkem je  Dominika Okruhlicová, která mi opravdu v rekordním čase stihla ušít plavky, abych mohl vůbec jít soutěžit. Nejen, že to stihla a byla velmi ochotná, ale taky kvalita provedení a použité materiály jsou na jedničku. Vřele tuto sympatickou holčinu doporučuji. A v neposlední řadě bych chtěl také poděkovat Davidu Benešovi a jeho e-shopu za finanční podporu, kterou mi poskytl pro uskutečnění této cesty.





Ať vás síla provází ! Kuba